blog

Ve Zlíně se inciativy vymýtit alkohol ujal továrník Tomáš Baťa, ale sám nebyl úplný abstinent – za požití alkoholických nápojů se však styděl, považoval to za svou slabinu, která pro něj sice není škodlivá, protože jí nepozře velké množství, ale jde špatným příkladem ostatním. Požívání alkoholu řešil hlavně na půdě továrny, kdy přistiženému opilci byla vystavena hodinová výpověď. Výplaty se ve firmě pro jistotu vyplácely již ve čtvrtek, aby se zabránilo tzv. modrým pondělkům.

 

V roce 1925 byl založen Abstinentní klub zaměstnanců firmy Baťa jako místní odbor Československého abstinentního svazu a předsedal mu MUDr. Rudolf Geberec. Klub o své činnosti informoval prostřednictvím časopisu Sdělení, za nejúčinnější rubriku byla považována Abstinentní hlídka. Cílem bylo oprostit od alkoholu i tabáku jednak město Zlín, jednak i přilehlý venkov, proto byli osloveni starostové a místní osvětové komise, součinnost byla také navázána se Sokolem a Spolkem rodičů. Vzhledem k nedostatku místa v závodech a jako prostředek pro boj s alkoholem podala firma Baťa žádost o založení pobočky závodní kuchyně v bývalém hostinci U Jelena (městská rada v čele s Tomášem Baťou jej v roce 1923 zrušila), kde měly být podávány pouze nealkoholické nápoje. Abstinentní podnik byl přejmenován na Baťovu Besedu, v roce 1926 na Abstinentní restauraci.

Její existence se však příliš nezamlouvala Společenstvu hostinských a výčepníků, které na Zemské správě politické v Brně požadovalo zrušení hostinské koncese. Svou žádost odůvodňovalo faktem, že dle výnosu by měla být restaurace určena pouze pro zaměstnance firmy Baťa, a tudíž by neměla prodávat lidem zaměstnaným mimo firmu, což není snadné rozpoznat. Restaurace na sebe upozorňuje reklamou, aby nalákala i jiné cizí, ve firmě nezaměstnané hosty, což se děje především o výročních trzích. 

Spor skončil roku 1928, kdy firma hostinec opustila. Bezalkoholní restaurace byla pak provozována na nově zřízeném obchodním domě (tržnice) a v roce 1930 v jídelně Klubového domu. Ve svých počátcích dosáhl spolek nejvyššího počtu členů, tj. 122 a jednalo se především o muže. V průběhu času se zájem a nadšení vytratili, členů začalo ubývat. Po třech letech existence spolek roku 1928 zanikl.

 

Zdroj: Bakalářská práce